Taoista Čan San-feng (Zhang San Feng) a legendární vznik Tchaj-ťi (Taiji)
Skrze Taiji (Tchaj-ťi) jsou nerozlučně spojena dvě jména: Lao-c‘ (6.st.př.n.l.) a Chang San-feng (12.stol.n.l.), patřící dvěma velikým legendám taoistické tradice.
Mistr Lao-c‘ jako duchovní otec, zakladatel taoismu a autor základního a nejznámějšího taoistického díla Tao te ťing, a potom „nesmrtelný“ Čang San-feng jako tvůrce taoistického (wu-tangského) cvičebního systému tchaj-ťi čchüan. Mnich Chang San Feng (dynastie Sung 960-1126) pozoroval na dvorku boj jeřába s hadem. Jeřáb nebyl schopen nad mrštným hadem zvítězit a celý souboj byl pro Chang San Fenga zjevením principu překonání tvrdého měkkým. Vyvinul tedy systém Tchaj-t’i čchuan, který vyjadřuje principy Knihy proměn I-t´ing.
Jakmile se počnete hýbat, musí být celé tělo lehké a pružné. Každá jednotlivá část těla musí být propojena s další. Vnitřní energie (čchi, qi) by se měla rozepnout a rozvibrovat jako údery na buben. Mysl by měla být usoustředěna do centra (tan-tchien) vašeho těla. Jakmile cvičíte Tchaj-ťi, vaše cvičení musí být dokonalé, bezchybné. Forma by měla být uhlazená, bez náznaků navyváženosti, a plynulá, bez jakýchkoli přerušení.
Vnitřní energie čchi je zakořeněna v chodidlech, prochází nohama, je řízena pasem a nakonec putuje zády do paží a do konečků prstů. Když přemisťujete čchi z chodidel do pasu, tělo musí pracovat tak, jako by jeho všechny části byly jeden celek. To umožňuje pohybovat se volně dopředu a dozadu a kontrolovat přitom pozici a rovnováhu. Opomenutím základních principů ztratíte kontrolu nad celým tělem. Jediná oprava chyb je v opětovném zkoumání pozice. Dodržování těchto principů umožňuje plynutí cvičení Tchaj-ťi v jakémkoli směru: dopředu, dozadu, doprava, doleva.
Ve všech těchto věcech musíte upřednostňovat pohyb mysli, která je svrchovanou kontrolou fyzických pohybů, místo používání pouze svalového kontrakčního pohybu. Také je vhodné uplatňovat princip protikladů Tchaj-ťi: Pokud se pohybujete směrem vzhůru, mysl musí vnímat i pohyb dolů, když se pohybujete směrem vpřed, mysl musí brát v úvahu směr vzad, když vykračujete doleva, mysl se usidluje také vpravo, to znamená, když mysl stoupá, také zároveň klesá.
Dodržení tohoto principu Tchaj-ťi pohybu zakořenění a vykořeňování vedou k vítězství a porážce protivníka. Souběžně s oddělením pozitivního a negativního, měli byste rozlišit plné a prázdné. Když provádíme pohyby celým tělem – celistvě, otevíráme a zavíráme, reagujeme dle principů jin a jang. Každý pohyb by měl být provázán a uvolněn v další, aby tvořil plynulost.
Během celé praxe Tchaj-ťi by tělo mělo plynout jako voda v řece či oceánu.
Formy osmi trigramů pa-kua (ba gua) vymezují osm směrů ve formách (odražení, zavinutí, stlačení, odstrčení, stažení, rozdělení, úder loktem a úder ramenem). Formy pozic jsou kroky pěti prků (vpřed, vzad, doprava, doleva, střed). Čtyři hlavní směry jsou (odražení, zavinutí, stlačení a odstrčení), diagonály pak (stlačení, rozdělení, úder loktem a úder ramenem). Směry dopředu, dozadu, vlevo, vpravo, střed jsou řazeny ke kovu, dřevu, vodě, ohni a zemi.
Když vše zmíněné zkombinujete, vznikne třináct základních forem Tchaj-ťi.