Během tréninku se zpočátku snažíme prohřát a uvolnit. Snažíme se tělu ponechat prostor, který vytváříme , jak pohybem – rozcvičením a protažením, tak zklidněním a puštěním mysli. Přestaneme uchopovat a tlačit. Zastavíme se sami v sobě.
Nalezneme střed a pracujeme na uvolnění bloků a přebytečného napětí, které nás rozpojuje. Zcelíme mysl a tělo v jeden celek. Opřeme se, vyrovnáme, volně počneme dýchat. Vnímáme svět celým tělem, každou částí zároveň.
Ohmatáme svou strukturu stoje zevnitř sebe a nastolíme řád klidu a vyrovnanosti. Myšlenky necháme plynout. stáváme se průchozími. Není čas na lačnost, tlak, touhy. Ze svého středu hýbeme celým vlastním vesmírem. Vše se zceluje a mohutně kotví. Cvičíme přesně a přímo.
V jednoduchosti je síla. V myšlence je zrod pohybu i existence.
Cvičení zdar.