Proč se cvičení tchaj-ťi nezačíná bojem?

Proč se cvičení tchaj-ťi nezačíná bojem?

 

Účelem základního tréninku tchaj-ťi je srovnat si držení páteře a správně používat klouby a nést vlastní váhu. Tímto cvičící získává na měkkosti, obratnosti a šikovnosti těla jako celku. Cvičící dosahuje stability, uvolnění páteře a přirozeného svalového napětí. Je nutné se uvolnit v aktivním módu a eliminovat a rozpustit napětí bující z myšlenek, usidlující se v hrudníku a šíji a pozvedávající ramena a kyčle.

Praktikant tchaj-ťi musí zakořenit, snést svou tíhu a stabilizovat těžiště s centrem v pase. Spodní část těla drží a podpírá, horní část se vyprazdňuje a uvolňuje. Není nutné chápat každou formu a její aplikaci, důležitější je seznámit se s vlastním tělem a naučit se s ním pracovat.

Lidské tělo se postupně spájí s myslí a dosahuje celkové koordinace a plynulé cirkulace životní energie čchi. Člověk je pak houževnatý, jemný, tvrdý, pevný, měkký, prázdný i plný. Vždy se přizpůsobí změně situace, ze svého středu následuje soupeře a vždy reaguje na jakýkoli vnější vliv a podnět. Celistvé tělo je jako nafouklý balón, který pruží zevnitř. Člověk nabývá na klidu, vhledu a obratnosti.