Umění tchaj-ťi čchűan postupem času buduje skrz zklidnění a usazení vnímavé mysli pevnou strukturu zakotvení a vyvážení lidského těla.
Kultura a příroda, kultivace a přirozenost, disciplína a divokost se vzájemně podmiňují a vyplývají jedna z druhé. Nepotřebujeme organizovat takzvaný chaos. Kázeň a svoboda nestojí proti sobě. Svobodnými se stáváme výcvikem, jenž nám umožňuje zvládnout nutnost, a ukázněnými naší svobodnou volbou ujmout se sebevlády. Dostáváme se za pozici ‘pána’ situace tím, že se stáváme přítelem ‘nutnosti’, tedy nejsme ani obětí ani katem. Prostě jen osobou hrající si v herním poli tohoto světa.
Zášť, nevědomost, sobectví, nenávist nejsou projevem naší přirozenosti, nýbrž nepřirozenosti a dříve či později se postaví proti nám. “Tak jako kuře padá v potravinovém řetězci za oběť vševidoucímu jestřábu, i hloupý člověk se svou zaslepenou nenasytností vystavuje brzké pomíjivosti.” Etika v tomto smyslu nejde proti hybným silám přírody, nýbrž tyto síly rozvíjí a sama je jejich projevem.“ Gary Snyder