Pokud ovládáme danou činnost, kdy mizí známky úsilí a touhy, dostavuje se úroveň pokročilá, leckdy vedoucí právě ke zmíněnému mistrovství, které je pochopitelně, z pohledu člověka na startovní čáře nepochopitelné. Umění je totiž nechtěné. Vyvěrá „mimochodem“ a halí zvládnuté konání do oblaku neuvěřitelnosti až magična. Dokonalost mistrovství překrývá velmi dlouhý, náročný a bolestný vývoj, kterým člověk opravdu musí projít. Sám. Navzdory sobě samému.
Martin Pařízek při tréninku.
Cvičební systém tchaj-ťi čchűan styl Čchen je natolik obsáhlý a složitý, že jeho přínosy, často nepostřehnutelné a téměř neviditelné, mají pro člověka dalekosáhlé účinky a hluboké benefity. Pokud se dotknu historie, tak jen proto, aby měl čtenář, co nejširší povědomí a ucelenější obraz. Pro hloubavé a pokročilejší duše doporučují fundovanou knihu, svého mistra a laskavého učitele Víta Vojty „Umění tchaj-ťi čchüan“ (nakladatelství Vodnář 2001), kde je kvalitně shrnuta metodika a systém tchaj-ťi.
Problém s touto knihou je v tom – že jsem měl tu kliku a koupil jsem (asi v roce 2009) poslední existující volný exemplář v republice, který na mě čekal, leže vedle nunčak v jakémsi bojovnickém obchůdku