Strach má různé podoby. Strach z finanční ztráty. Strach ze smrti. Strach, že nejsme dost dobří. Strach, že někoho zklameme. Strach z lidí. Strach z nemoci.
Jak se účinně bránit vlastnímu strachu? Jak se přestat obávat z neznámého.
Základní stavební kámen strachu je předjímání, čili myšlenkové kolečko, které nám neustále kreslí vize – co když.
Důležité je si uvědomit, že náš strach a obavy nemají reálný základ. Jedná se pouze o emoci, která vzniká pouze v naší mysli. Jedná se o výplod našeho ega. S realitou, s přítomným okamžikem má tedy pramálo společného. Bohužel naše myšlení je pestrobarevný cirkus termínů – až, co kdyby, určitě, možná.
Mysl nám skrz emoce tlumočí přemíru myšlenek, kterými se mnohdy necháváme unášet. Energie klidu a harmonie vždy vyvěrá z pochopení a prožívání přítomného okamžiku. Vyrovnaná energie neoslabuje, neunavuje, nepřekáží. Určitě znáte nějakou osobu z vašeho okolí, která již svým příchodem změní negativně atmosféru v celé místnosti a společnosti.
Naším úkolem je tedy si uvědomit tady a teď. Nežijeme v minulosti a nežijeme v přítomnosti. To jsou pouze vzpomínky či vize naší šikovné mysli. Buďme zde, tady, teď. Jindy se totiž žít nedá. Kontrolujme a startujme svou přítomnost třeba pohledem „do blba“, nádechem a výdechem, soustředěním se plně na probíhající dění v nás i kolem, nehodnoťme, nesuďme, jen existujme.
Ochutnejme své bytí, to je ten největší dar, který máme. V situacích jednejme a řešme. Problémy neexistují. Strach neexistuje. Je pouze přítomnost – tady a teď.
Prošel jsem v mládí vojnou, taky jsem v té době dělal řezníka a tak vím (jako každý kdo pokrytecky neodvrací oči) že je tenhle svět plný utrpení a je se v něm čeho bát. Strach jak říká pohádka, je „něco jako cit v prstech“. Existují i lidé kteří strach nemají, říká se jim psychopati, jsou výkonní chytří a společnost je potřebuje, ale kdo to má s nimi vydržet?