Cvičení se neustále vyvíjí. Chuť učit se, poznávat nás neustále posouvá vpřed. Je to přirozené. Nic na světě nemůže stagnovat. Pokud se zastaví vývoj, začíná rozklad a rozpad. Člověk zakrní a rutinně opakuje věci beze smyslu a bez cíle.
V tchaj-ťi čchüan je cestou sebe porozumění a sebezdokonalení. Touha po klidu a vyrovnání se. Kde vládne vnitřní klid, není spěchu, není lpění, počíná štěstí. Porozumění okamžiku. Existenci.
Ve svých stereotypech člověk často nalézá bezpečí, které je pouze zástupným kamenem v proudu času, který utíká a probíhá. Obracíme hlavu s nadějí k vyšším principům, ale vždy končíme stejně sami v sobě. Naše samota nás přivádí k často nemilým setkáním se svými nedostatky a prázdnotou.
Budujme klid zevnitř sebe. Usmiřme se. Pracujme s vlastní bytostí. To je pravý lék.