Taoismus je jedním ze základních směrů staročínské filosofie, jenž vznikl pravděpodobně v 5.století před Kristem, i když mnohé prameny kladou jeho vznik – zároveň s údaji o životě jeho zakladatele, mudrce Lao-c‘ – až do 4.století před Kristem. Lao-c‘ je považován za autora nejvýznamnějšího taoistického kánonu Tao-te-ťing (Kniha o Tao a ctnosti); jeho nejvýznamnějšími následovníky jsou Čuang-c‘ a Lie-c‘, kteří svými traktáty přispěli k dalšímu rozvoji taoistické filosofie.
„Drž svůj životní dech usebrán v dokonalém klidu a tvé tělo se zharmonizuje samo od sebe. Buď klidný, buď čistý, neunavuj své tělo, neplýtvej svou životní esencí a budeš dlouho žít. Pokud tvé oči nebudou mít co spatřit, tvé uši co zaslechnout, tvé srdce co pocítit, pak tvůj duch zachová celistvost tvého těla, jež bude dlouho žít. Střež své nitro, uzavři se vůči vnějšku, přílišné vědění škodívá! Přivedu tě na vrchol velkého Světla, až k pramenům dokonalého Jang; přivedu tě k branám Temnoty, k pramenům čirého Jin.“
Myšlenka, že nehybnost – bránící ztrátám energie, způsobovaným touhou jednat – umožní zvětšit vnitřní sílu a prodloužit život, je zde jednoznačně zdůrazněna. Proto měl ideální vládce praktikovat wu-wej. Podstatou taoistické hygieny byla představa, že smyslové orgány jsou otvory, cestami, jimiž unikají životní síly, a tudíž je třeba je hlídat a udržovat tyto životní síly na svém místě.
Lidské tělo je přesnou kopií vesmíru a jeho různé prvky mají své analogie ve vnějším světě. Viditelný vesmír je emanací Tao, v němž byly Jin a Jang úzce propojeny v jeden nediferencovný dech (čchi), který nazýváme Prvotní dech (Juan-čchi). Oddělením Jin a Jang vznikla Nebesa a Země, a z jejich spojení vznikli lidé i všechna stvoření. Sestáváme tedy z Jin a Jang, jež jsou vlastně nebeským a pozemským „dechem“. Co se týče životní (vesmírné) energie čchi, tato má šest podob: Jin (Stín) a Jang (Světlo), Feng (Vítr) a Ju (Déšť), Chuej (Tma) a Ming (Jas). Této životní energie by nemělo být ani málo, ani příliš. Taoisté se velice zajímají o medicínu a nacházíme mezi nimi mnoho léčitelů. Dechové techniky bývají obvykle doplňovány gymnastickým cvičením (čchi kung, tchaj-ťi), sexuální hygienou a dietou. Díky gymnastice je oběh dechu podporován tělem, protože tělo je pružnejší a překážky jsou odstráněny vnitřním vedením.