Taiji je sjednocení sil Yin a Yang, harmonizaci nebe a země. Taijiquan je pohybem v klidu, v pohybu se usiluje o klid, prostřednictvím dýchání klesá qi do bodu dantian (tan-tchien), myslí se vede qi, dále vede pohyb těla. Praktické zkušenosti i vědecké výzkumy ukazují, že časté cvičení Taijiquan má příznivý vliv na nervy, krevní oběh, činnost srdce, reguluje dýchání, zlepšuje metabolismus, procvičuje svalstvo a uvolňuje klouby. Cvičit lze ráno i večer na otevřeném prostranství nebo jen doma na jednom či dvou čtverečních metrech.
Mistr Chen Xiaowang říká: „Jsou tři základní principy: Zaprvé, když se dantian otočí doprava, musí se také otočit doleva. Zadruhé, když jde dantian dozadu, potom musí jít také dopředu. A zatřetí se první a druhý princip kombinují. Důležitá kniha o Chen taiji mého předka Chen Xina pojednává o těchto principech více zeširoka.“
Lao Jia Yi Lu
(„Lao Jia“- starý styl nebo rám, „Yi Lu“ – první forma) Sestava vytvořená Chen Chanxingem (14.generace) a tvoříci kombinaci tří původních Chen Wantingových sestav. Skládá se ze 74 – 76 pohybů a obsahuje všechny základní principy od navíjení hedvábí (chan si jing) po výbušnou sílu (fajing).
Lao Jia Er Lu
(„Er Lu“ – druhá forma, zvaná též Pao Chui „Dělová pěst) Skládá se z 38 – 45 pohybů, záleží na daném mistrovi a jeho způsobu výuky. Na rozdíl od Yi Lu jsou zde ze 3/4 tvrdé pohyby obsahující fajing. Charakteristické pro tuto sestavu jsou i skoky, dupaní a přiskoky.
Xin Jia Yi Lu
(„Xin Jia“ – nový styl) Vznik sestavy je přisuzován mistru Chen Fakemu (1887 – 1957), který upravil starou Lao Jia a přidal k ní některé pohyby navíc a zvýšil důraz na navíjení hedvábí (chan si jing).. Skládá se z 83 pohybů.
Xin Jia Er Lu
Sestava 71 forem převážně tvrdých pohybů, sestavil legendární mistr Chen Taiji Chen Fa Ke.
Chen Taiji obsahují osm základních sil, které se navzájem kombinují a využívá se jejich rozdílných vlastností. Přetlačování rukama (tuej-šou) aplikuje tyto síly při změnách soupeřových pohybů a využívá jich.
Peng – „odražení“ nebo „odpružení“, považuje se za nejdůležitější a slouží k blokování úderu
Lu – „zatažení“, pasivní obranná síla využívající útok soupeře
Ji – „stisknutí“, obranná síla sloužící k vyvedení soupeře z rovnováhy
An – „zatlačení“, obranná i útočná síla
Cai – „stržení“, útočná síla sloužící k vyvedení soupeře z rovnováhy
Lie – „rozdělení“, rychlá rotační síla
Zhou – „úder loktem“, slouží při blízkém kontaktu
Kao – „opření se ramenem“, taktéž pro blízký kontakt
(napsal Tung Jing-ťie, přeložil Vít Vojta)
Čtvero přímých technik
Čtverem přímých technik jsou, při společném cvičení dvou cvičenců, techniky odstředivého pružení pcheng, tahání lu, strkání ťi, a potlaku an.
Odstředivé pružení pcheng
je nasazením vyššího držení rukou, které protějšku nedá snadno jej stlačiti dolů. Přímé odstředivé pružení je jako první obranná linie. Znemožní protějšku vstup do držené pozice.
Tahání lu
je taháním k sobě. Tahá protějšek v šikmém směru. Způsobuje nestabilitu jeho nohou. Tak mám příležitost získat navrch.
Strkání ťi
je potlačováním možnosti protějšku prchnout. Nasazené strkání znesnadňuje protějšku možnost pohybu.
Potlak an
je stlačení protějšku oběma rukama. Potlak lze provést jak směrem dolů, tak směrem dopředu.
Při cvičení ty taháš lu, já strkám ťi. Já strkám ťi a ty nasadíš potlak an. Ty nasadíš potlak an a já chci odpružit pcheng. Já odpružím pcheng a ty zase potlačíš an. A já současně zase tahám lu v šikmém směru. To jsou čtyři techniky. Nahoře dole, vlevo vpravo, vpředu vzadu. Dokola a znovu začít. Kroužit v proměnách dle libosti.
Když spolu dva často cvičí, jejich dovednost dlouhým časem přirozeně dozraje. Dozrání může zrodit výjimečné techniky. Ruce, které vedou dlouho zápas, postupně získají cit. A tak lze rozumět síle tung-ťin. Čím více se po porozumění síle cvičí, tím je to dokonalejší. Začátečník musí mít určitě učitele. Až porozumí cvičebním metodám, může teprve samovolně cvičit.
Čtvero příčných technik (Da-loi)
Čtveru přímých technik se též říká velké tahání ta-lu, tedy čtyři šikmé techniky strhávání cchaj, roztržení lie, loket čou a opření se kchao, které obě strany vzájemně využívají.
Velké tahání ta-lu
V hlubokých postojích s nataženýma rukama usilujeme při tahání protějšku o kruhovou rotaci.
Tedy dvojice při tlačení přes ruce tchuej-šou užívá čtyř technik strhávání cchaj, roztržení lie, lokte čou a opření se kchao do čtyř šikmých směrů a po jednom opakování začne s dalším. Vzájemně se cvičí. A tak se doplní čtyři přímé techniky.
Strhávání cchaj
je chycení zápěstí protějšku oběma rukama. Prudce a velkou silou se trhne shora dolů (užívá se palcové síly cunťin).
Roztržení lie
je rozevřením postoje či síly protějšku. Bere protějšku možnost soustřeďovat sílu (užívá se síly tažení čchientung-
ťin).
Loket čou
je úder loktem přímo či vodorovně, v rotaci či po přímce (užívá se vnitřní síly nej-ťin).
Opření se kchao
je nárazem do horní části soupeřova těla po přiblížení se vlastním ramenem či zády (užívá se vnitřní síly nej-ťin).