Principem Chen Taijiquan je klidné srdce a koncentrovaná mysl, které dovolují odpočinout nervovému centru, zbavují člověka stresu a zlepšují funkce vnitřních tělesných orgánů.
Styl Chen Taijiquan se vyvinul v 17. století v rodině Chen ve vesnici Chenjiagou . Jeho vznik se připisuje především postavě Chen Wangtinga (, 1597–1664), který působil jako generál v armádě dynastie Ming, po jejímž pádu se plně věnoval rozvíjení Wushu a studiu taoismu. Chen Wangting stvořil více sestav taiji, mj. dlouhou formu se 108 pozicemi a 43 forem „Dělových pěstí“ (Laojia Erlu, Paochui). Stejně tak je zakladatelem cvičení tchuej-šou (tlačící se ruce) a techniky lepivé kopí. Vnější forma většiny pozic se opírá o cvičení 32 forem zápasu generála Qi Jiguang z 16. století. Ovšem Chen Wangting ji naplnil novým obsahem, který si odnesl ze svého studia taoistických praktik Daoyin a Tuna, které stojí také v základu mnoha praktik čchi-kungu (Qi Gong). Tak vzniklo mnohostranné bojové umění spojující rozvoj čchi, správné dýchání a účinnou sebeobranu.
Taijiquan obsahuje osm základních „sil“, které obsahují pohyby v sestavách. Těchto osm „sil“ se v boji navzájem kombinuje a využívá se jejich rozdílných vlastností.
Peng – „odražení“ nebo „odpružení“, slouží k eliminaci úderu
Lu – „zatažení“, pasivní obranná síla využívající útok soupeře
Ji – „stisknutí“, obranná síla sloužící k vyvedení soupeře z rovnováhy
An – „zatlačení“, obranná i útočná síla
Cai – „stržení“, útočná síla sloužící k vyvedení soupeře z rovnováhy
Lie – „rozdělení“, rychlá rotační síla
Zhou – „úder loktem“, slouží při blízkém kontaktu
Kao – „opření se ramenem“, také pro blízký kontakt
Relaxace celého těla, hluboké a přirozené dýchání, jemné, obloukovité či spirálovité pohyby vycházející z pasu a tréninková metoda zaměřená na rozvádění vnitřní síly do končetin – všechny tyto prvky ústí v harmonii vnitřního i vnějšího těla, uvolňují kanály pro proudění energie (ťing-luo).
Umění Chen Taiji (Čchen tchaj-ťi) se vyučuje pomocí pěti základních metod, které se navzájem prolínají a podporují – základní uvolňovací cvičení (čchi-kung), sólové formy – sestavy (tchao-lu), aplikace pohybů ze sestavy (san-šou), vnímavé ruce neboli přetlačování s partnerem (tchuej-šou), cvičení se zbraněmi (wu-čchi). Všech těchto pět forem cvičení je potřeba brát v potaz, jestliže chcete znát kompletní systém a tím dosáhnout vyšší úrovně tchaj-ťi čchüan.
Pro styl Chen Taijiquan je typická jeho všestrannost, neboť představuje jak efektivní zdravotní cvičení, tak i vysoce rozvinuté bojové umění. Tato podvojnost se odráží v základních technikách, ze kterých se skládá – na jedné straně měkké pomalé a uvolněné pohyby, na druhé straně rychlé explosivní výpady. Obojí propojeno v charakteristické spirály a kruhy. Pravidelný trénink tak působí příznivě na zdraví a zároveň umožňuje efektivní sebeobranu. V nenápadných spirálovitých a kruhových pohybem tradičních sestav se skrývá mnoho bojových technik, které vysvitnou až pod vedením zkušeného učitele.
Dlouhodobé cvičení Chen Taiji uvolňuje stres a je prevencí proti mnoha nemocem, snižuje hladinu tuků v krvi, zpomaluje řídnutí kostí, zlepšuje funkci srdečně-cévního systému, synchronizuje a zlepšuje mozkovou činnost, zkvalitňuje spánek, vyrovnává nálady.