Předtím než se objeví sebemenší myšlenka na pohyb, najděte svůj střed, zavěste tělo za temeno hlavy, uvolněte páteř a sneste všechnu váhu do chodidel, povolte ramena a hrudník. Zprůchodněte mysl a obraťte pozornost dovnitř. Netlačte na uvolnění, prostě jenom buďte, relaxujte. Pokud jenom existujete v přítomném čase bez tlaku mysli a času, jste připraveni se pohnout. Pohyby jsou vedeny myslí a plynule proudící čchi skrze pas a osu páteře. Jste jako neustále proudící řeka nebo posun oblak s jemným spojením celistvého těla. Horní polovina je lehká a prázdná, všechen pohyb je pevně usazen skrz postoje do země. Soustředěně přenášíme váhu a rozlišujeme plnost a prázdnotu, otvíráme a zavíráme, vineme volně skrz klouby, dýcháme hluboce a volně. Jestli pociťujete klid, součinnost celého těla a jasnost mysli cvičíte správně.
Velmi mnoho cvičenců své končetiny potahávají nebo s nimi bezcílně mávají. Nepoužívají „yi“ myšlenku k protahování čchi energie skrz průchozí tělo. Impuls pohybu vzniká v mysli a je uskutečněn pasem z tantchienu. Čchi klesá do podbřišku a tělo se spájí v jedno, odtud je čchi distribuována do pohybujících se částí. Nepodceňujte přípravné formy „postoj sloupu wu-ťi (zhanzhuang)“ a „navíjení hedvábí (chan si gong)“. Tchaj-ťi není tanec, neilustrujte pohyby, nevkládejte domnělé květnaté funkční pohyby. Snažte se své cvičení provést úsporně a pravdivě.
Mnoho lidí se nechává strhnout akčním filmovým pojetím, které je však spíše vzdaluje od skutečného umění. Pokud se vám ohřívají ruce a přestáváte cítit ohraničení těla, pokračujte. V tchaj-ťi platí dvojnásob, že méně je často více a jemnosti není nikdy dost. Staňte se vědcem a divákem zkoumající a objevující život svého vlastního nitra. Nikdy není pozdě svůj pohyb zpomalit či zastavit a více uvolnit a relaxovat svůj postoj.
Buďte klidní jako hora, proměnlivý jako voda a jemní jako vánek.