Proč cvičit pomalu?
Ano, je to tak, pomalý nácvik je nedílnou součástí tréninku tchaj-ťi. Přirozeně v uvolnění spojujeme celé tělo.
Při pomalém plynutí těla máme možnost rozvolnit a lépe usoustředit mysl. Nezatížená mysl, pak dokáže relaxovat napříč celé tělo. Při praxi tchaj-ťi se snažíme ovládnout celistvý pohyb vycházející z podbřišku, volně se rozpírající o zem s připojením a uvolněním horní poloviny těla a rukou. Při klidném pohybu si máme možnost lépe ohlídat osu páteře a různá vznikající napětí – hlavně v bocích a horní polovině těla. Uchopit celou svou myslí střed a rozhýbat celé své tělo v jednotě a bez rozpojení je podobné vlnám na hladině jezera. Vše má svůj střed, který plynule pokračuje do vzdálených míst. Získat jemnost a citlivost se právě nejlépe učíme skrz uvědomnělý, uvolněný pohyb. Proto nepředbíhejme, nespěchejme, relaxujme.
Přírodní cesta ke zdraví pomocí tchaj-ťi