Přenášení váhy se zdá být pouhou radou ke cvičení tchaj ťi čchűan stylu Čchen, přenášení váhy zní téměř jako klišé. Ovšem, přenášení váhy a uvědomění si nesené váhy je velmi podstatný rozdíl. Procítěný pocit snesení váhy nám nabídne pocity, že naše lýtka jsou zbytnělá jako betonové sloupky pevně zaražené do země. Přenos váhy je přesný. Soudce váhy pochází zevnitř. Usednutí a puštění váhy kolmo k zemi absolutně uvolňuje trup a povoluje končetiny. Ona volnost a nezávislost končetin na trupu dodává tělu skrz mysl nečekané uvolnění. Boky následně vše spojují. Pohyb vždy vychází ze středu, odmazává zrychlení a unáhlení pohybů horní části těla. Váha ostává usednuta v kyčlích a bocích a člověk pociťuje rovnováhu a pevnost, stabilitu podstavy. Každý pohyb mysli aktivuje střed – tan-tchien (podbřišek), který předává direktivu bokům a následně trupu s rameny, lokty a zápěstími.
Uvolníme a spojujeme všechny části v jeden celek. Mysl pojímá celé tělo a sjednocuje ho ve správné pozici. Pokud zahajujeme pohyb, pohyb se skrz myšlenku zobrazuje v těle řízeném pomocí tan- tchienu. Jakmile se pohne tan-tchien, připojí se nosná soustava, záda, nohy a ruce. Celý pohyb je tak vyvážený a celistvý. Tan-tchien se svou rotací zobrazuje skrz klouby pohyb v celém těle. Tan-tchien svou jemnou kontrakcí nabírá obrovskou sílu použitím spojeného těla. Polovina mysli se zabývá vnitřním pohybem, polovina je uvolněná ven.