Zakořenit, potopit se do postoje, stabilizovat se je pro pochopení celého systému práce v tchaj-ťi zásadní. Vrchol hlavy dohlíží na zavěšení páteře. Je to jediný bod který směřuje přirozeným tlakem vzhůru. Zem je jediná věc o kterou se naše tělo při jakémkoli pohybu opírá. Naše pojmutí a ustanutí o povrch je základem pro rovnováhu, stabilitu i sílu při stoji, kopu či úderu.
Proto je při tréninku tchaj-ťi možno slyšet: „Povznes ducha a opři se o zem“, „Rozlož váhu do všech směrů“, „Naslouchej přes záda“, „Vyprázdi hrudník a sedni si“. Veškeré uvolnění splývá jako déšť po těle k zemi. Tělo je však vzpřimováno páteří, aby všechny pohyblivé části mohly zůstat volné, průchozí a schopné ihned reagovat na popud z mysli skrz centrum v podbřišku – tan tchienu (dan tian).
K dobrému stoji a postoji má tchaj-ťi čchuan Čchen (Taijiquan Chen) velmi užitečné pomocníky v podobě stoje prázdnoty (wu-ťi, zhan zhuang) a navíjení hedvábí (chan si gong, nácvik spirálovitého pohybu, základní nácvik esence a podstaty pohybu pro formy taijiquan Chen). Pokud člověk získá dobré základy, výsledky se dostavují v překvapivé hojnosti.
Bez komentářů
Trackbacky/Pingbacky