Člověk je tvor velmi vynálezavý a činorodý. A přesně tak je to i s jeho myslí. Mysl se na první pohled zdá velmi moudrá a správná. Analyzuje, předvídá, posiluje nás, kalibruje, vede nás, učí nás i posouvá. Ovšem nás také vychyluje, lže nám, oslabuje nás, emocionálně nás postrkává a často nám tvrdí velmi vágní věci.
A právě naše mysl může za naše pohnutí, neklid, stýskání si, smutky, chyby a omyly. Pokud na své cestě chcete udržet hluboký vnitřní klid, soulad a mír. Nenechávejte se pouze vést myslí. Dávejte prostor čiré existenci. Jak na to?
Velmi umný nástroj k navození propojení a harmonie je náš vlastní dech. Ano, zní to trochu banálně a jednoduše. Ovšem dech je činnost, kterou nezaměnitelně provádíme neustále. Dech je totiž přítomný. Existuje teď. Právě teď. Tento pomocník nás neomylně vrací k základní činnosti života. Existenci. Existenci, která je součástí obrovského kolosu kolem i uvnitř nás. V této rovině vnímání přestáváme hodnotit, pojmenovávat a pouze se sléváme s prostupující skutečností.
Neopakovatelná přítomnost. Okamžik n nezaplacení. Jedinečný a křišťálový. Není bílá ani černá. Není zlo ani dobro. Nejsme my a odtržený vnější svět.
Pouze Existence – sounáležitá, čistá, nekonečná, harmonická.