Během praxe tchaj-ťi se člověk hluboce soustředí na jemné nuance pohybu, hledá a hlídá si svůj střed. Pracuje s celým uvolněným tělem najednou. Trénink tchaj-ťi je chvíle, kdy prohlížíme lsti své vlastní mysli a zlozvyky vlastního pohybu.
Nemůžeme si lhát, cvičit podle dojmu. Cvičíme přesně a uváženě. Není přebytku ani nedostatku. Mysl je otevřená, tělo volné a pohyb průběžný, plynulý – téměř dokonalý. Pokud budeme věřit vlastní mysli a stereotypu. Obelžeme se. Jen pravda o nás samých nás osvobodí.
Cvičme s diamantovou čistotou a ostrostí. Ovládejme se a buďme dostateční, možná výborní. Pokud nechceme jen tančit či cvičit na oko. Zapojme se napříč celí. Pravdivě odhalujme své nedokonalosti, nedostatky i přebytky, vyvažujme se a rovnejme se.
Bez komentářů
Trackbacky/Pingbacky