Mám čas, jdu si rychle zacvičit. Tak. Sednout si do postoje a plynout celou sestavou bez bloků, nejistot a zaváhání. To by si přál každý. Pokud pochopíme vztah mezi nosnými klouby (zejména kyčlemi, kdy kolena a kotníky pouze dodržují směrovou orientaci a zůstávají průchozí) a rameny, která zavěšená na ose páteře zprostředkovávají průchodnost a uvolnění loktů a zápěstí, můžeme ten nevídaný pocit klidu, stability a celistvosti zakusit.
Horní polovina těla vždy zůstává bez napětí a následuje proměny stoje a postoje. Vždy nejdříve zajistíme a stabilizujeme postoj, poté na pokyn pasu přenášíme váhu a následně v licenci postoje otevíráme horní polovinu těla, která rozhýbává ruce.
Martin Pařízek tchaj-ťi instruktor
Spuštění váhy kolmo k zemi s vertikálním uvědomování osy páteře je základ všech forem. Proto nemá během praxe tchaj-ťi význam cvičit pouze za pomocí rychlých standardních pohybů z běžného pohybového rámce, ale je užitečné vše zpomalit. Vyhneme se nucení ilustrovat pohyb a předbíhání se. Rozvážně buďme přítomní a uvědomujeme si i téměř neznatelné a neviditelné pohyby. Na této cestě není kam spěchat. Čas je náš přítel.
