Postáváme a stojíme či sedíme během celého dne. Otázkou je však, jestli nás to neobtěžuje či nám to dokonce neškodí? Zdravými polohami celého těla se široce zabývá staro-čínské cvičení pro zdraví i bojové umění tchaj-ťi. Relexace v pohybu a stoji.
Pro začátky cvičení tchaj-ťi je dobré se zaměřit na postoje. Stání v postoji „sloupu, stromu, zhang zhuan“, důraz postoje se přenáší do nohou, které je nutné posílit, aby si zvykly na váhu těla, kterou nám lokální napětí většinou sunou do hrudníku, ramen a rukou. Postoje nás učí, jak uvolňovat horní polovinu těla a respektovat osu, kterou zosobňuje páteř. Rovněž posilujeme celý systém zad a učíme se dýchat ve sloupci přes použití bránice a svalů pánevního dna.
Dalším bodem našeho cvičení by mělo být uvolnění hrudníku a povolení ramen. Ve větě: „Naslouchejme vzad.“, není nutné vidět jenom uši, jedná se o vypuštění napětí z přední části těla a posilování postoje skrz spuštění váhy přes páteř, záda, do kyčlí a chodidel. Celé tělo integrujeme a pohyb řídíme myslí přes pas, který si ustaví dolní končetiny a distribuuje váhu celého těla, horní část těla následuje a zůstává spojena s osou. Dýcháme přirozeně a volně.
Silný postoj vždy pramení ze spojení váhy a osy celého těla. Tento úkon však startuje vždy ve vyrovnané a klidné mysli. Mysl je jako kočí. Pokud vůz kočího nemá, uhání zběsile kamkoli je možné. Pokud kočí dbá svých záměru, povinností a je plně „při věci“ – přítomen, je možno vůz vésti kamkoli je nutné a kamkoli chceme.
Velmistr tchaj-ťi čchűan (taiji quan) Chen Xiao Wang