Při počátku cvičení tchaj-ťi vyvstává člověku mnoho překážek. Prvním problémem je uvolnění, relaxace, nepohodlnost ve formách, neschopnost přes tan-tchien spojovat a řídit plynulý pohyb, soustředit mysl, nedočkavost, spěch a nepřesnost.
Při tréninku tchaj-ťi netlačíme na dech, nesnažíme se urputně fázovat dech do konkrétních forem. Umění dýchat přichází přirozeně skrz správný pohyb. Pracujeme s tělem v prostoru jako s jedním celkem.
Mysl přes pohyb tan-tchienu řídí postupný pohyb v celém těle přes otevřené klouby a uvolňované svaly. Mnoho lidí se soustředí na tvar vnějších pohybů.
Základem tchaj-ťi je však stavět zevnitř – stabilně, komplexně a houževnatě. Nepředbíhejme přítomnost. Zbavme se touhy zkratek, kopírování a předbíhání. Cvičme tchaj-ťi sobě.