„I když se necvičí s činkami nebo umělým odporem, praxe tchaj-ťi posiluje horní části těla,“ říká internistka Dr. Gloria Yehová, asistentka profesora na Harvardské Medical School. „Tchaj-ťi přirozeně posiluje obě dolní a horní končetiny a také svaly zad a břicha.“
Ve studii publikované v roce 2006 v časopise „Alternative Therapies in Health and Medicine“, vědci ze Stanford University vyhlásili výsledky cvičení tchaj-ťi u 39 mužů a žen, průměrného věku 66 let, s podprůměrnými fyzickými schopnostmi a několika kardiovaskulárními riziky. Během výzkumu se 36 lidí věnovalo tchaj-ťi po dobu 12 týdnů. Záhy se ukázalo zlepšení jak v síle dolní části těla (měřeno podle počtu, kolikrát mohou vstát ze židle během 30 sekund) a síly horní části těla (měřeno na základě jejich schopnosti dělat pažemi kruhové pohyby). V Japonsku vědci sledovali 12 týdnů 113 starších osob důchodového věku, kterří cvičili tchaj-ťi, prováděli rychlou chůzi nebo posilovali. Lidem, kteří praktikovali tchaj-ťi se zlepšila o více než o 30% síla v dolní části těla a o 25% síla paží – skoro stejně jako u těch, kteří se věnovali cvičením se zátěží, a více než u těch, kteří se zabývali svižnou chůzí.
Ženy v Stanfordské studii z roku 2006 si během cvičení tchaj-ťi výrazně zvýšily hybnost a sílu horní a dolní části těla.
Tchaj-ťi zlepšuje rovnováhu a podle některých studií snižuje riziko pádů a jejich následků. Mnoho lidí v důchodovém věku je náchylných ke ztrátě rovnováhy. Tchaj-ťi pomáhá trénovat smysl pro prostorovou orientaci a rovnováhu, což je funkce smyslových neuronů ve vnitřním uchu a napínacích receptorů ve svalech a vazech. Tchaj-ťi zlepšuje svalovou sílu a pružnost, což usnadňuje rekonvalescenci po pádech. Samotný strach z pádu může přispět k pádu samotnému a zvýšit jeho pravděpodobnost. Některé studie zjistily, že trénink tchaj-ťi pomáhá tento strach snižovat.
Aerobní cvičení je takové, které nás přinutí přirozeně zhluboka dýchat, zapojit do pohybu velké skupiny svalů, při pravidelném tempu a trvá déle než 15 minut. Příznivý vliv na zdraví je všeobecně znám. Zlepšuje celkovou účinnost kardiovaskulárního systému (srdce, plíce, oběhová soustava) a výrazně tak snižuje riziko vzniku civilizačních chorob. V závislosti na rychlosti a velikosti pohybů, Vám tchaj-ťi může poskytnout aerobní výhody. V kombinaci se standardní léčbou je tchaj-ťi užitečné pro léčbu mnoha onemocnění.
Ve studii 40 lidí na Tufts University, jejíž výsledky byly předloženy v říjnu 2008 na zasedání American College pro revmatologii, je patrné, že hodina cvičení tchaj-ťi dvakrát týdně po dobu 12 týdnů snižuje bolesti, zlepšuje náladu a fyzickou pohyblivost u lidí s těžkou gonartrózou. Podle korejské studie zveřejněné v prosinci 2008 založené na účincích doplňkové a alternativní medicíny, se u lidí, kteří po dobu 8 týdnů praktikovali doma tchaj-ťi, výrazně zlepšila pružnost a zpomalil se proces průběhu onemocnění u pacientů s Bechtěrevovou chorobou (Ankylozující spondylitida), bolestivá a oslabující zánětlivá forma artritidy, která postihuje páteř.
Z výsledku nejméně 6 studií Dr. Wayna a mnoha dalších vědců z Harvardu je jasné, že tchaj-ťi může být bezpečný a velmi efektivní způsob, jak udržovat hustotu kostí u žen po menopauze. Kontrolní studie tchaj-ťi u žen s osteopenií (deficit vitamínu D, zmenšující se hustota kostí, není však tak těžká jako osteoporóza) nyní probíhá v OSHER Research Center a v bostonském Beth Israel Deaconess Medical Center.
Praxe tchaj-ťi ukázala potenciál pro zlepšování kvality života a funkční kapacity (fyzické schopnosti vykonávat běžné denní aktivity, jako je práce nebo cvičení) a to u žen, které trpí rakovinou prsu nebo vedlejší účinky její léčby. Například studie z roku 2008 na univerzitě v Rochesteru, zjistila, že kvalita života a funkční kapacita (včetně aerobní kapacity, svalové síly a pružnosti) u žen s karcinomem prsu, se zlepšuje při cvičení tchaj-ťi po dobu 12 týdnů, zatímco klesá v kontrolní skupině, která dostává pouze podpůrnou léčbu.
Ve studii 53 osob z roku 2008 v National Taiwan University zjistili, že rok praxe tchaj-ťi výrazně zvýšuje fyzickou zdatnost, snižuje krevní tlak, a zlepšuje hladinu cholesterolu, triglyceridů, inzulínu a C-reaktivního proteinu u lidí s vysokým rizikem srdečních onemocnění.
V pilotní studii 30-ti osob na Harvard Medical School po dobu 12 týdnů se cvičencům tchaj-ťi zlepšila schopnost chodit a zapojovat se do života. Cvičení také snižuje hladinu B-typu natriuretického proteinu, ukazatele srdečního selhání. Další kontrolní studie na 150 pacientech právě probíhá.
V přehledu 26 studií Dr. Yehové v angličtině nebo čínštině publikované na jaře 2008, je uvedeno, že v 85% případů, tchaj-ťi snižuje krevní tlak – se zlepšením v rozmezí 3-32 mm Hg systolického tlaku a 2 – 18 mm Hg diastolického tlaku.
Pilotní studie z Washingtonské University School of Medicine v St Louis prováděná na 33 lidech, publikovaná v „Galt and Posture“ (říjen 2008), zjistila, že lidé s mírnou až středně těžkou Parkinsonovou chorobou cvičící tchaj-ťi vykazují lepší rovnováhu, schopnost chůze a celkově zlepšení motoriky.
V Los Angeles na University of California, studie čítající 112 zdravých starších dospělých s mírnými potížemi spánku, prokázala, že po 16 týdnech praxe tchaj-ťi se u zkoumaných počíná lepšit kvalita a délka spánku. Studie byla publikována v časopise „Sleep“ v červenci 2008.
U 136 pacientů, kteří prodělali mrtvici (CMP) nejméně o šest měsíců dříve, se po 12 týdnech cvičení tchaj-ťi se zlepšuje dýchání, protahování a mobilizace kloubů a svalů zapojených do sezení a chůze. Nálezy byly publikovány v lednu 2009 ve „Neuro-rehabilitace a Neural Repair“.
Zdroje: taichihealth.com, taichiforhealth.com, treeoflifetaichi.com