Postupným tréninkem tchaj-ťi propojujeme nebe, člověka a zemi. Tvoříme plně fungující integrovaný článek běhu věcí. Pokud chceme rozumět, světu musíme porozumět sami sobě. Největším nepřítelem je vždy naše vlastní mysl a tělo. Sjednotit se, očistit, ucelit a vnímat. Sebeovládání omezuje přemrštěnost tužeb a posiluje vůli, shromažďuje energii a plnohodnotně vyživuje houževnatost jedince.
Podle tradice čínského myšlenkového proudu spojujeme taoistickou přirozenost a průzračnost s konfuciánskou péčí a kultivovaností. Prostřednictvím chápání principů během cvičení můžeme dosáhnout přirozenosti a posléze tato přirozenost může vést k ještě kvalitnější úrovni naší praxe.
Výcvik tchaj-ťi obsahuje hloubku a přesnost, kterou člověk získává postupem času až během dlouholetého tréninku. Proto student tchaj-ťi pěstuje vnitřní klid společně s vnějším cvičením skrz přirozené dýchání.
Pěkné.. Jenom NEPŘÍTEL je strašně silné slovo. Mysl a Tělo jsou nám partnery, bez nich by to nemělo smysl. Šetřil bych tou vůlí
věci by se měly dít snadno.
Je možné jinak formulovat. Nepřítel skryt v šatu lenosti a nedostatečného soustředění. Vůle může být použita k opravám špatných návyků při držení těla. Pokud umisťujeme cihly ve správné vazbě, můžeme dům používat velmi dlouho, bez komplikací… Ladnost a schůdnost získáváme pílí a zkušeností. Děkujeme za podnětný komentář.