Předkládám pár tipů ke cvičení a denní praxi tchaj-ťi čchűan. Cvičme s diamantovou čistotou a ostrostí. Ovládejme se a buďme dostateční, možná výborní. Pokud nechceme jen tančit či cvičit na oko. Zapojme se napříč celí. Pravdivě odhalujme své nedokonalosti, nedostatky i přebytky, vyvažujme se a rovnejme se.
Na základní uvolnění a spouštění váhy není možné použít sílu nebo svalový tlak. Usednutí a stabilizace těla probíhá přirozeně v souladu s dechem, celkovým srovnáním základní osy – páteře, gravitačními silami a svalovým uvolněním. Cvičenec tchaj-ťi uvolňuje napětí z vrcholků těla – hrudníku, ramen, loktů, kolen. Centralizujte tělo přes uvolněný prázdný hrudník a plný pas.
Celé tělo je uvolněné a v souladu s okolím, vymezujeme celou bytost v prostoru, mysl pa dává pokyny, které skrz pas provádí celé tělo v jednotě, v čase – teď a nyní. Není zmatku, zbrklosti. Objevujeme harmonii a klid. Cvičme soustředěně, ale spojeni s celým světem. Nebe, člověk, země. Jednota a princip rovnováhy. Nechme mysl, aby nám povolila se zaměřit pouze na přítomnost a samotné bytí – tady a teď.“
„Jeden Princip vládne všem technikám tchaj-ťi čchűan, jeden jim všem káže.“